Místo velkých nadějí a zklamání.

Pole Pickettova útoku

 Na tomto poli podnikli konfederanti poslední útok bitvy, který je dnes známý jako “Pickettův útok”. Téměř míle otevřeného terénu leží mezi vyvýšeninou Semináře a Hřbitovním hřbetem. Vojáci Konfederace ze sborů generála A.P. Hilla a generála Jamese Longstreeta se 2. července usadili ve vzdálených lesích, kde stromy chránily pohyb artilérie a pěchoty. Tito muži se připravovali pro odpolední útok na levé křídlo Unie, rozmístěné kolem Hřbitovniho hřbetu. Útok začal v 16 hodin. Jen potyčky konfederantů byly pozorovány v těchto polích až do 19 hod. Když Georgijská brigáda generála Ambrose Wrighta urychleně od lesů přešla přes tyto široké pláně, narazila na vojska Unie soustředěných kolem Codoriho domu na Emmitsburgské cestě. Ačkoli byl boj zpočátku úspěšný, Wrightovy muži nemohli proniknout federální linií a byli odraženi s krutými ztrátami. Při úsvitu 3. července byly tato pole a pastviny plná vojsk od obou armád zapojených do těžkých bojů, které trvaly celé ráno.

 Hned ve 13:00 dvě děla konfederačního Washingtonského dělostřelectva z New Orleans vypalily signální salvu pro začátek dělostřeleckého ostřelování, které mělo předcházet útoku pěchoty. Přibližně 120 jižanských děl začalo najednou střílet a jejich šrapnely dopadaly do federální linie na Hřbitovním hřbetě. Plukovník Edward P. Alexander si zapamatoval, “...s další minutou byla každá zbraň v akci. Nepřátelští dělostřelci na protější vyvýšenině nezaostávali v palbě za námi a velký hluk téměř celého dělostřelectva od obou armád narušil ticho, téměř stejně jako když zvuk varhan zazní v kostele. Po zahájení střelby z nepřátelských děl se zdálo, že pozice od Okrouhlého štítu k Hřbitovnímu kopci zářila jako sopka.  Vzduchem létaly dělostřelecké náboje všemi směry.” Ani po čtyřiceti minutách neochabl na intenzivitě pokračující smrtící duel s federálním dělostřelectvem na Hřbitovním hřbetě. Zvuk kanonády byl tak hlasitý, že ji bylo možno slyšet až v Harrisburgu v Pennsylvanii, vzdáleném 40 mil.

 Generál James Longstreet byl pověřen vedením pěchoty v posledním velikém útoku bitvy. Mělo se ho zúčastnit divize z Virginie generála George Picketta, divize generála Hetha (velel jí generál J.J Pettigrew), a dvě brigády od divize generála Pendera (velel jim generál Isaac Trimble), přibližně 12,000 pěšáků, mělo být první vlnou útoku. Vojáci byli následovně posíleni, včetně Alabamské brigády generála Cadmuse Wilcoxe a tří floridských regimentů pod vedením plukovníka Davida Langa. Poslední velký hazard generála Leeho jak získat vítězství u Gettysburgu teď byl plně v rukách a srdcích těchto jižanských pěšáků, připraveni vstoupit do jednoho z nejzoufalejších a nejslavnějších útoků v americké historii. Po čtyřiceti minutách dělostřeleckého ostřelování mnoho federálních děl na rozkaz velitele artilérie generála Henryho Hunta útichla. Zastavení střelby mylně pokládal plukovník Alexander jako následek stažení sil generála Hunta a proto poslal zprávu generálu Pickettovi: “Pro boha, jděte rychle... jděte rychle, dochází mi munice a nebudu mít možnost vás nadále podporovat.” Pickett odnesl zprávu ke generálů Longstreetovi, který seděl na plotě u Spanglerova lesa, blízko kde je dnes umístěný Virginský památník. Smutný a zatrpklý, Longstreet jen stěží přikývnul na odpověď. Nadšený Pickett odjel nařídit rozkazy svým vojákům, zatímco Longstreet zůstal u plotu, tušící následující pohromu, která byla připravená postihnout jeho vojska.

 “Vzhůru muži za vašim posláním,” křičel radostně generál Pickett. “Dnes nezapomentě, že jste ze staré Virginie!” povzbudil své muže, zatímco oni stáli ve formaci. “Před námi se rozkládalo jasné pole a žlutá krajina,” si zapamatoval konfederační štábní důstojník. Zatím jižanská pěchota stála v dokonalé řadě, připravená na pochod přes míli otevřené hospodářské půdy. Na rozkaz “vpřed, pochod!”, se obrovské formace daly do pohybu. Každý regiment měl zřetelně rudou válečnou zástavu armády Severní Virginie. Znenadání ale na tento masivní průvod začaly dopadat dělostřelecké granáty. Artilérie Unie se znova probrala k životu. Výbuchy trhaly konfederační řady. Důstojníci mávali šavlemi a křičeli povely na muže aby zacelily mezery. Řízeni svými vlajkami, jižané pokračovali v cestě ke Hřbitovnímu hřbetu.

 Konec útoku nastal během jediné hodiny. Tato pole byla brzy pokrytá přežívajícími z “Pickettova útoku”, někteří se vraceli vrávoravým krokem od zranění a šoku, jiní zase šli potichu s malou reakcí na chaos, který probíhal okolo nich. Doprovázený Sirem Arthurem Fremantlem, pozorovatelem z britské armády, General Longstreet jel mezi nimi a mluvil laskavě jak k důstojníkům tak i k mužům. Fremantle také viděl mluvit generála Lee s šokovanými vojáky, kteří se vrátili z útoku. “Toto všechno nakonec dopadne dobře,” říkal generál. “Promluvíme si o tom později, ale mezitím se musí shromáždit všichni muži. My právě teď potřebujeme všechny dobré a věrné muže.”

 Dnes tato klidná pole jsou překročena stovkami návštěvníků parku, dychtivých projít stejnou trasu historického pochodu, kde tak mnoho mužů našlo svoji smrt v tom horkém červencovém odpoledni. Cesta začíná u Spanglerova lesa blízko Virginského památníku a provede návštěvy přes míli otevřeného pole k Emmitsburgské silnici a až do ”The Angle” (úhlu), hlavní kus vybojované země. Tady se tyčí malý háj stromů - pouhý shluk vzrostlých stromů z roku 1863 - to navždy ponese jméno "High Water Mark" (značky přílivu).

07.08.2011 03:43:06
emiel

Líbí se Vám vzhled těchto stránek?

Rozhodně Ano (14 | 67%)
Možná ano (2 | 9%)
Nevim (0 | 0%)
Asi ne (1 | 5%)
Rozhodně ne (4 | 19%)

Jaký díl série Hitman je podle vás nejlepší?

Hitman Codename 47 (2 | 22%)
Hitman Contracts (1 | 11%)
Hitman Blood Money (1 | 11%)
Hitman Absolution (5 | 56%)
Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863


http://emiel1.blog.cz


 

Pistole

Pistole

Provětrávač lebečních dutin
Vše najdete tady
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one