Životopis velícího generála armády Potomac.

Generál George Gordon Meade

Velitel, Armáda Potomac

 Syn Richarda W. Meadea a Margaret Coates Meade, George Gordon Meade se narodil v Cadizi ve Španělsku, 31. prosince roku 1815, kde jeho otec sloužil jako agent námořnictva Spojených států. Rodina se přestěhovala do Philadelphie, kde George Meade navštěvoval měšt'anskou školu. Později musel z této školy vystoupit, když jeho otec měl finanční problémy. Po příštích nemnoho roků se Meadovi pohyboval mezi Baltimorem a Washingtonem, kde George navštěvoval několik různých škol. Ačkoli chtěl navštěvovat stálou vysokou školu, Meade požádal o vstup do West Pointu a stál se kadetem v roce 1831. Meade zvláště nesnášel vojenský život, ačkoli jako student vykonával svou službu dobře a promoval v roce 1835 jako devatenáctý ve své třídě. Poručík Meade byl poslán ke 3. americké artilérii a převelen na Floridu, kde začínaly Seminolské války. (Odpor indiánských kmenů proti bílým kolonistům).

Meade onemocněl horečkami brzy po příchodu na Floridu a byl přeložen k Watertownskému arzenálu v Massachusetts pro administrativní povinnosti. Jeho doba u Watertownu mu pomohla dostat se z horečných záchvatů, ale byl velmi rozčarovan z armády a možností armádní kariéry. Meade se vzdal své hodnosti v roce 1836 a šel vykonávat praci jako inženýr k průzkumu území pro nové železniční tratě k železniční společnosti. V roce 1840 se ocitl ve Washingtonu, kde se setkal s Margarett Sergeanton, kterou si později vzal. Rozhodl se, že bude se svojí novou nevěstou žít na vyšší životní úrovni. Meade znova požádal o vojenskou službu v roce 1842 a byl jmenován 2. nadporučíkem v topografických inženýrství. Jeho vojenské úkoly jej donutili odejít do Texasu v roce 1845. Během války s Mexikem byl zde později přiřazen k armádě generála Winfielda Scotta. Po konfliktu v Mexiku skončily jeho úkoly, proto byl převelen zpátky do Philadelphie. Tady pokračoval v práci na stavbě majáku pro Delawarskou zátoku. Nadporučík Meade byl nakonec povýšený na kapitána a po dalších deset let trávil čas v mapování a návrhářských pracích pro majáky na východním pobřeží, kromě krátkého domácího cvičení s armádou na Floridě během roku 1850, jako tažení proti Seminolským indiánum. Brzy poté se kapitán Meade účastnil inspekce velkých jezer a přítoků.

 Po vypuknutí občanské války nabídl kapitán Meade své služby Pennsylvanii a byl jmenován jako brigádní generál dobrovolníků. Stejně jako mnoho amerických rodin během občanské války, byl také Meade osobně dotčen tímto sporem. Sestra jeho manželky byla vdaná za guvernéra ve Wise ve Virginii, který se později stal brigádním generálem v konfederační armádě.

 Meade byl přidělen rozkazem k brigádě dobrovolníků z Pennsylvanie. Bylo to během té doby, co navázal přátelství s Johnem Reynoldsem, který pocházel od Lancasteru z Pennsylvanie. Generál Meade a jeho pennsylvanští vojáci stavěli opevnění blízko Tenallytown v Marylandu. To mělo být obrané opevnění Washingtonu. Přezdíván, "The Old Snapping Turtle", (stará pukající želva), si Meade získal takovou reputaci pro svou popudlivost a tvrdohlavost s nižšími důstojníky ale i s nadřízenými  na tom byl podobně. Obzvláště pohrdal civilisty a žurnalisty. V březnu roku 1862 byl převelen do Armády Potomac na poloostrově, jihovýchodně od Richmondu. Jeho vojska prošla tvrdým bojem u bitev Mechanicsville, Gaines' Mill a u Glendale, kde byl vážně zraněn. Náboj muškety jej zasáhl nad bokem, prošel játry a jen o kus minul páteř. Na to vyletl ven z jeho těla. Další kulka ho zasáhla do paže. Divoký generál se ale udržel na koni a pokračoval ve vedení svého vojska. Až po velké ztrátě krve byl nucený opustit pole.

 Meade se kvůli svému zranění dostal do Philadelphské nemocnice, ale už brzy v září požádal o návrat ke svým vojskům na poli. Konfederační Armáda Severní Virginie překročila Potomackou řeku a napadla Maryland. Meade byl umístěn ve vedení “Pennsylvanských rezerv” a vedl je do bitvy o jižní horu a následně pak do bitvy o Antietam 17. září roku 1862. To také bylo u Antietam, kde Meade převzal dočasně vedení prvního sboru, když velitel armádního sboru byl zraněn. Zůstal u armády přes celý podzim a také se zúčastnil bitvy u Fredericksburgu ve Virginie 13. prosince 1862. Brzy po Fredericksburgu, byl Meade přidělen k pátému armádní sbor Armáda Potomac. Jeho úkol jako velitele armádního sboru, bylo poslat své vojáky do bitvy o Chancellorsville v květnu roku 1863. Ačkoliv tam armáda Unie byla poražena, Meadevy sbory s velikou dovedností chránily důležité brody na řece Rappahannock.

 V půlce června se Leeova Armáda Severní Virginie pohybovala na sever podél řeky Potomac. Mezitím se Armáda Potomac soustředila kolem Fredericksburgu v Marylandu. Ale jen do doby než byl jmenován nový armádní velitel 28. června roku 1863. Ačkoli byl Meade překvapený svým výběrem pro tuto pozici, uvědomil si, že má velkou podporu od mnoho velitelů z armádních sboru, včetně svého dávného přítele Johna Reynoldse, který velel 1. sboru. Následující den dal Meade rozkazy najít armádu generála Leea.

 Bitva u Gettysburgu nastala právě tři dny po jmenování generála Meada velitelem armády. Byl vybrán za své bojové výsledky na poli, když zastával hodnost velitel armádního sboru. Meade přijel na bitevní pole pozdě odpoledne 1. července, kde se dozvěděl o podrobnostech smrti svého přítele a rádce Reynoldse. Rozhodl, že se svou armádou bude držet obranou pozici na jihu města. Následující den vzhlédl nejkrvavější boj bitvy, zatímco Leeho armáda napadla obě křídla Meadeovy linie. Odhodlaní veteráni Unie zastavili každý útok konfederačních vojáků. Ten večer Meade dychtivě sháněl rady od svých nejvěrnějších důstojníků během “válečné rady” na jeho ústředí. Bez výjimky jej všichni důstojníci povzbudili, aby zůstal a vedl boj až do úplného konce. Poslední nejlepší Meadeova hodina byla, když  závěrečný den bitvy agresivní federální obrana zmařila poslední vítězné naděje konfederantů. Začátkem 5. července Meade poslal své vyčerpané vojáky na jih, ve snaze najít Leeovu armáda, která ustoupovala směrem k Virginii. Přes jeho možné chycení do pasti, se Lee nadále blížíl k řece Potomac a bez dalšího významného boje unikla armáda konfederace zpět do Virginie.

 Přes rozhodné výsledky tažení, byl Meade kritizován za opatrnost uplatňovanou při sledování Leea, který ustoupil zpět do Virginie. Někteří kontroverzní velitelé obvinili Meade, že si přát bez dalšího boje ustoupit od Gettysburgu. Tyto útoky byly bezdůvodné a nepodložené, zatímco jiní říkali, že byl příliš opatrný ke sledování Leea k řece Potomac. Přesto diskuse nezmenšila význam vítězství u Gettysburgu a prezident Lincoln vyjádřil vděčnost národa pro toto vítězství. I přes Meadevo napadání, vedl svou armádu Potomac do nekonečných sérií potyček. Později nazvaných Mine Run Campaign. Meade se snažil obejít severně Leeovu pozici ve Virginie. Přes největší snahy a rady velitelů armádních sboru, nebyl Meade schopný obklíčit Leea nebo ho přímět vybojovat další důležitou bitvě. Armáda zůstala přes zimu v ubikacích, rozmístěných podél řeky Rapidan. 28. ledna 1864 generál Meade přijal oficiální díky kongresu za poražení Armádu Severní Virginie u Gettysburgu.

 General Ulysses S. Grant byl jmenovaný velitelem všech federálních jednotek ve stejnou zimu a rozhodl se uskutečnit jarní tažení společně s Armádu Potomac. Tato divoká kampaň se vlekla a Meadeova kontrola nad armádou byla omezena přítomností a rozkazy svého nadřazeného velitele. Nikdy předtim nepracoval tak pilně na rozkazech a směrnicích generála Granta. Pohyboval se s armádou a vydával rozkazy, které nařídil Grant. Pro své vojenské služby byl Meade povýšen na hlavního generála v řádné armádě v srpnu roku 1864.

 Meadeovo povýšení přišlo v době, kdy byla armáda zapletená do obležení Petersburgu a Richmondu, které trvalo přes celý rok 1864 až do dubna roku 1865, kdy Lee rozkázal opuštit obranné pozice a jeho armáda ustoupila do Danville. Grant nařídil Meadeovi, aby svojí armádu přesunul k hlavní linii konfederačních sil a tak podpořil Armádu James, Generala E.O.C. Orda. Přes žaludeční nevolnost a vysokou horečku, Meade naléhal, aby mohl podle rozkazu pokračovat s armádou v tažení, o kterém byl přesvědšen, že bude finální a doprovázel svoje vojska v armádní ambulanci. 9. dubna roku 1865, byl hlavní stan generála Meadea založen jen několik mil od soudní budovy v Appomattoxu blízko štábu Generala Granta. To odpoledne zatímco Grant a jeho důstojníci  jeli do soudní budovy, byl Meade znovu přemístěn do ambulance s bolestí hlavy a horečkou. Když přišla zpráva o kapitulaci Leea, Meade byl netypicky povznesen. Přes nemoc jel Meade na svém oblíbeném koni “Baldym” vzhůru k přední linii ohlásit kapitulaci vojákům.

 Po konci války byl generál Meade umístěn ve vedení vojenských okresů na východním pobřeží. Žil se svojí rodinou ve Philadelphii, dokud ho 31. října roku 1872 nezačaly trápit silné bolesti v boku. Jeho stará rána od bitvy Glendale reaktivovala vnitřní problémy a nastala pneumonie. Meade rychle zeslábl a zemřel 7. listopadu roku 1872. Generál je pohřben na hřbitově Laurel Hill ve Philadelphii.

08.08.2011 04:41:36
emiel

Líbí se Vám vzhled těchto stránek?

Rozhodně Ano (14 | 67%)
Možná ano (2 | 9%)
Nevim (0 | 0%)
Asi ne (1 | 5%)
Rozhodně ne (4 | 19%)

Jaký díl série Hitman je podle vás nejlepší?

Hitman Codename 47 (2 | 22%)
Hitman Contracts (1 | 11%)
Hitman Blood Money (1 | 11%)
Hitman Absolution (5 | 56%)
Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863


http://emiel1.blog.cz


 

Pistole

Pistole

Provětrávač lebečních dutin
Vše najdete tady
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one