Lettermanova táborová obecní nemocnice

Polní nemocnice

 Na konce bitvy zůstalo na bitevním poli přibližně 22,000 zraněných vojáků obou armád, kteří vyžadovali lékařské ošetření. Ti šťastnější s menšími zraněními byli ošetřeni na místě a rychle odesláni z oblasti, ačkoli vážnější zranění nebyli schopni převozu. Dočasné “polní lazarety” byly založeny všude tam, kde byl zdroj vody a úkryty pro raněné. Každá stavba byla zabrána: kostely, hospodářské stavby, soukromé domovy a stodoly. Pro některé byl jediný dostupný úkryt buď stromy nebo kus plátna navlečený mezi tyčemi. Zranění byli všude. Včetně jižní oblasti po ústupu konfederantů. Leeovo interní oddělení vzalo mnoho ze svých zraněných sebou při ústupu k Virginii, ačkoli jejich utrpení bylo hrozné. Míle vozů přetížených se zraněnými muži, si razily cestu přes zablácené silnice k řece Potomac. Každý otřes způsoboval nepředstavitelná muka. Zranění jižané v Gettysburgu byli šťastnější. Padli do federálního zajetí a dostala se jim péči od chirurgu unie. Těm mezitim už prošlo rukama obrovské množstvím vlastních raněných vojáku. Důvod obtížné přeprava zraněných bylo kvůli vyčerpání přepracovaných doktorů, obsluhami a řidiči záchranné služby. Plukovní chirurgové začali hroznou úlohu třídění. Chirurgické operace se konaly na verandách domovů, ve stodolách nebo v předních dvorech domů farmářů, kde byli odloženi ranění, ošetřováni jen hrstkou obsluh. Konstantní tok raněných byl zpracován neúnavnými chirurgy. Ti během dnů bitvy a nasledujících týdnů měli jen minimum odpočinku a jídla. Lékařské zásoby se začaly ztenčovat na minimum jako následek bitvy do jejího uplného krvavého konce a situace se stávala kritickou.

 Léčba zraněných vojáků u Gettysburgu byl velmi náročný úkol pro zdravotnický personál Armády Potomac. Dr. Jonathan Letterman, lékařský ředitel pro Armádu Potomac si byl vědom problémů s pořádnou léčbou takového množství zraněných a obtíže před kterými stáli jeho doktoři a plukovní chirurgové. Letterman se poučil ze zážitků v mnoha těžkých kampaních, kde pořádná lékařská péče vyžadovala rychlý čin a okamžité nasazení osazenstev, zásob a vybavení uvnitř oblasti bitvy. Letterman byl také závislý na službách dobročinných organizací, takových jako jsou americká křesťanská komise a americká zdravotnická komise. Tyto organizace poskytovali lékařské zásoby, rovněž pomocný personál s dočasnými polními nemocnicemi, dopravou zraněných a zmrzačených. Jak tomu brzy nastalo první večer bitvy. Letterman měl lékařské zásoby, stany a povolení na cesty do Adamsova kraje. Dr. Letterman dovolil plukovním chirurgum dělat jejich práci u četných dočasných polních lazaretů, ale věděl jak je těžké podporovat stovky těchto nemocnic a jak přetěžují zásobovací kolony. Proto 5. července 1863 dal rozkazy založit obecní nemocnici v Gettysburgu, kam se přepravovali zásoby pro léčbu raněných. K jeho cti byla dočasná nemocnice pojmenovaná po něm.

 Místo zvolené pro obrovský nemocniční tábor bylo na farmě Georgea Wolfa. Hrubě jeden až jeden a půl míle východně od Gettysburgu na Yorkské cestě. Farma byla přilehlá k hlavním silnicím a železnici. Tam bylo založeno skladiště. Přijíždějící vlaky doručovaly neustálé proudy zásob pro gettysburgský tábor a odvážely zotavující se vojáky do trvalých nemocnic ve Philadelphii, Baltimoru a Washingtonu. Wolfova farma měla dobré odvodnění, vodu a připravený zdroj palivového dříví.

 Nemocnice byla připravená a osazená v půly července s malou armádou chirurgů, zdravotními sestrami, kuchaři, proviantním důstojníkem a úředníky pro zásobování. Zatímco přítomní vojáci pěchoty zde byli jako stráže tábora, kteří dohlíželi na hospitalizaci konfederačních vězňů a jejich pozdější přemístění do zajateckých táborů. Soustavný proud ambulancí přivážel zraněné federální a konfederační vojáky k táboru. Tady každému muži byla přidělena postel v jednom z velkých stanů nebo oddělení. Nepostrádatelná Sophronii Bucklinovou byla jedna z prvních zdravotních sester přiřazených k táborů Lettermanovy nemocnice. Přijela deset dní po otevření tábora : “Nemocnice ležela na velkém otevřeném poli vedle hlubokého lesa jednu a půl míle od Gettysburgu, protnutá jednou ze silnic, která spojovala bitevní město s okolním světem... Stany nemocnice byly uspořádáni v řadách, po padesati za sebou. Vypadaly jako velké třepetající se páry bílých křídel, napjaté mírumilovně přes tuto plochu, jako by ji chtěla rychle vysušit po deštích léta. Promočená země se brzy zpevnila, když po ní přecházelo mnoho lidí. Byla to jediná podlaha v odděleních.”

 Ačkoli Lettermanův tábor měl primitivně moderní standardy. Nemocnice byla obrovská a působivá. Jeden stan měl 10 skládacích lůžek s matracemi a ložním prádlem. Opravdový přepych pro vojáky, kteří leželi na tvrdé půdě nebo v hromadách sena od té doby co byl zraněni. Zdravotní sestry byly přiděleny ke každému oddělení, kde omývaly a krmily pacienty. Velký kuchařský dům postavený ze dřeva, byl centrálním srdcem celého tábora. Odtuď byli pacientům podávany polévky, dušená masa a teplý chléb. Stany skladiště byly postaveny blízko železnice. Zde bylo skladováno mnoho zásob, které dorazily po železnici. Dočasná márnice a hřbitov byli také umístěni blízko tábora. O rychlý křesťanský pohřeb se staral vojenský kněz. Agenti a zástupci americké zdravotní komise a americké křesťanské komise měli rovněž své příslušné ředitelství u tábora. Obě agentury poskytovaly služby pro pacienty s ošetřovatelskou péčí a také náboženskou inspiraci. Chirurgové přiřazení k táboru pracovali 24 hodin denně. Zaměřeni více na vojáky s vážným zraněním. Lehčí případy byly odloženy k nestálým nemocnicím. Maximální kapacita Letterman tábora byla zaplněna do pozdního červencem a nakonec hostila přes 1,600 pacientů. Několik stovek zraněných bylo zpracovano lékařským osazenstvem v některých dočasných nemocnicích v gettysburgských kostelech a domovech dříve, než byli převezeni do Lettermanova tábora.

 Chirurgové pracovali dlouhé hodiny ošetřováním zraněných. Amputace byly vykonávány před chirurgickým stanem, blízko konce řad stanů nemocnice. Chirurgové byli tak zruční, že s odstraněním paže nebo nohy byli hotovi za několik minut a nešťastný voják se vrátil během hodiny do své postele. Nástroje byly myty chladnou vodou a nevhodně sterilizované. Běžná praxe pro tu dobu. Tento nedostatek znalosti baktérií směřovali k strašným případům sněti a tetanusu a nákaza byla hlavní problém v tábore. Pacienti už oslabeni od zranění a chirurgie, byli teď ještě vystaveni nákaze a větším účinkům průjmu a úplavice.

 Přes hrozbu nákazy a účinky chudé stravy, většina pacientů tábora po chirurgickém zákroku přežila. Zatím co armáda lékařského osazenstva pracovala v tábore, členové zdravotnické komise pracovaly blízko lokomotivního depa. Pomáhali při přepravě zraněných směřující ke stálým nemocnicím. Přeprava byla omezena kvůli jediné železniční trati, která vedla od Gettysburgu a to často vedlo k dlouhému vyčkávání do příjezdu dalšího vlaku. Jeden z dobrovolníků od americké zdravotnické komise, který měl za úkol starat se o pacienty, zpomíná :

 “Náši táborový chirurgové se svými pomocníky a obsluhami se starali o všechny zraněné, kteří byli často v nejubožejším stavu, zvláště mezi rebely. Každé ráno a večer jsme jim měnili oblečení. První věc kterou požádují po dlouhém prašném převozu je něco chladného k napití. Většinou je to voda a  muži tomu říkají ' krásný nápoj ' a rychle mizí mezi nimi.

 “Po ošetření zraněných mužů, jsme jim chodili pořád dokola měnit čisté šaty. Měli mísy, mýdlo a ručníky, ponožky, pantofly, košile, spodní prádlo a ty vyhledávané župany. Taková pýcha s jakou je na sobě nosili. Porovnávali si mezi sebou barvy a všichni se usmívali, čistí a spokojení stáli v řadě připravení na večeři. ' Na přehlídce šatů, ' jak tomu říkali. Chutnalo jim mléko, zvláště jestliže bylo uvařené s malým množstvým whisky a cukru, chléb s máslem a na tom trochu želé - jak dobrý to všichno bylo. My jsme byli šťastní, protože jsme cítili vlastní ohromnou satisfakci za přípravu těchto věcí. Dva chlapce z Massachusett, které si obzvláště pamatuji pro spokojenost s jakou jedli svůj pudink. Nesl jsem jim dva talíře k vozům, kde byli uloženi a krmil jednoho z nich, dokuď neměl dost. Byli to mladí chlapi, ležící vedle sebe bok po boku.”

 Lettermanův tábor také navštěvovalo hodně lidí. Včetně rodin hledájící milované členy. Zvědaví civilisté z Adamsova kraje od Hanoveru se zastavovali u nemocnice a okukovali zraněné konfederanty, ležící na čerstvém vzduchu před jejich stany v nemocnici. Po ošetření chirurgy unie a péči zdravotních sester, byli později jižané transportováni k severním zajateckým táborům. Mnozí se zotavili ze svého zranění a po podmínečném propuštění se vrátili do služby ke konfederační armádě.

 Méně než 100 pacientů ještě zůstalo v Lettermanově táboře 10. listopadu. Celý tábor byl oficiálně uzavřen nemnoho týdnů pozdněji. Stany byly složeny, zbývající zásoby odvezeny do Washingtonu a jediný kuchařský dům demontován. George Wolfovi byla farmá vrácena v původním stavu. Jen táborový hřbitov zůstal jako připomínka toho co zde stálo. Nemocnice měla pozoruhodně málo problémů. Cílem Dr. Lettermana bylo svážení a ošetření zraněných od Gettysburgu a přilehlých farem. Lettermanův tábor byl pozdějším příkladem pro budoucí vojenské polní lazarety a jak noviny Adamsova hlídka uvedli, “Uspořádání táborové nemocnice bylo tak dokonalé a s takovou konstantou, že vyhovovalo požadavkům zraněných. Utrpení jako výsledek této hrozné války bylo snesitelnější. Odvážní vojáci, kteří byli zde raněni, nikdy nezapomenou na Gettysburg.”

08.08.2011 21:38:26
emiel

Líbí se Vám vzhled těchto stránek?

Rozhodně Ano (14 | 67%)
Možná ano (2 | 9%)
Nevim (0 | 0%)
Asi ne (1 | 5%)
Rozhodně ne (4 | 19%)

Jaký díl série Hitman je podle vás nejlepší?

Hitman Codename 47 (2 | 22%)
Hitman Contracts (1 | 11%)
Hitman Blood Money (1 | 11%)
Hitman Absolution (5 | 56%)
Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863

Americká občanská válka - Gettysburg 1863


http://emiel1.blog.cz


 

Pistole

Pistole

Provětrávač lebečních dutin
Vše najdete tady
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one